OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

 


Zdeněk 63 let

2/2 „Já jsem žil v Anglii. Tam mají večerky Pakistánci a Afgánci, jako u nás Vietnamci, ale moc je tam nemají rádi. Přesto se tam stal starostou Pakistánec. Asi že je chytrej a vzdělanej. Nemusí to být rozený Angličan. To ve Spojených státech Schwarzenegger chtěl dělat prezidenta, ale že se narodil v Rakousku, tak nemohl. Teď jsem zvědavý, kdo to vyhraje. Clintonová nebo Trump. Oni i ti republikáni jsou proti němu, že je rasista. S Ivanou má tři děti, určitě jí platí pěkný peníze. On je na ženský. Prý je multimilionář.

Emigroval jsem v roce 1988. Jel jsem na dovolenou do Jugoslávie s kamarádem Broňou. On chtěl do Austrálie vidět největší balvan na světě Ayers Rock. Ale Austrálie brala jen ženy nebo rodiny. Byli jsme v největším uprchlickým táboře v Rakousku v Traiskirchenu, kde se o nás postarali. Chtěli jsme do USA, ale oni zjistili, že Broňa byl komunista a že vystoupil, ale stejně Amaričani ho nevzali. Ale vzala ho Kanada, ta brala všechny. Já jsem čekal rok v Rakousku, protože Gorbačov pouštěl ruský Židy, ti měli přednost. Nejvíc je ve světě Poláků. Když jsem byl v Anglii, tak mi jeden Polák říkal: Nás je tady tři miliony. Jeden Angličan na mě v hospodě volal: Are you from Poland? A já na něj: Jsem z Čech, znáš Jágra? Aby si nemyslel, že my z východu jsme samej póvl.

Bývalý režim jsem neměl rád. Taky jsem byl diskriminovaný, protože jsem měl delší vlasy. A oni po těch, co měli delší vlasy, hodně šli. Když mi propadla občanka a šel jsem si jí vyměnit, tak mi řekli: Ostříháte se. A já: Neostříhám. Tak jsem dostal stovku pokutu a hned do tý nový občanky mi dali kolek, že jsem byl rebel. V USA jsem dělal pro krajany. Pro pana Čapka a pro pana Vejricha. Ten emigroval v roce 1968 a pan Čapek v roce 1948. Dvanáct let jsem u nich vydržel. Ve státech jsem byl i v nemocnici a dobře se tam o mě postarali. Mně odešel žlučník a operovali mi ho laparoskopií. Já úplně zíral, jak se ten doktor ke mně choval. Jak kdybysme se znali sto let. Přišel v džínách, takovaj příjemnej. To je neuvěřitelný, oni nejsou tak arogantní.

V emigraci se pozná charakter člověka. Češi si moc nepomáhají, jako Poláci, proto oni jsou asi tak silný. Taky jsem dělal u německý firmy a tam byla vidět disciplína. Když někdo přišel o dvě minuty později, tak už na něj řvali: To je hrubý porušení pracovní kázně. Jestli se to bude opakovat, tak to budeme řešit v kanceláři. A ve čtvrtek vyhazovali. Já tam dělal rok a za mě vyhodili 22 lidí. Hodně se tam donášelo. Já nejsem zvyklý donášet. Ten jeden, co dělal se mnou, měl uši nastavený. Asi chodil donášet, protože tam dělal tři roky. Mě po roce smlouvu neprodloužili.

Měl jsem pestrý život, poznal jsem dobrý i špatný. Já věřím v jedno, když člověk dělá pozitivní věci, tak se to vrací a když dělá negativní, tak se to taky vrací. Podívejte se, jak dopadl Krejčíř a to měl peněz, že měl i žraloka. Já jsem se ptal jednoho kněze: Můžete mi říct, kde je peklo? A on řekl: Tady na zemi.“

Zpět na hlavní stranu «««

26.9.2016

 

Partnerem projektu je