OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

I když je očkování nepovinné, tak je vlastně povinné

„Do Chomutova jsme s manželem přijeli z Chodova u Karlových Varů. Budeme se rekreovat dva dny na Kamencovém jezeře. Většinou jezdíme na slovenské hory, ale vzhledem k době koronavirové a důvodů časových jsme chtěli někam blíž. Doporučila nám to dcera, která tu byla kdysi se střední školou. Voda je tam opravdu úžasná, čistá. My máme v Chodově kousek od domu taky krásnou bílou vodu, ale tahle voda je zase úplně jiná, nádherná a je krásně vidět na dno.

Já jsem dělala dvacet let v lázeňství a kvůli koronaviru jsem přišla o zaměstnání. Tím, že se nechci nechat očkovat, tak mám složitější najít si nové zaměstnání. I když píší, že očkování je nepovinné, tak jsem pocítila, že je to vlastně povinné. V práci mi řekli, abych podepsala, že souhlasím s výpovědí, protože nejsou klienti, což jsem neudělala. Kdo podepsal, tak ho prý vezmou zpátky a kdo nepodepsal, tak dostal výpověď. Byli jsme orientováni převážně na ruskou klientelu, protože jeden z nich to vlastnil.

I když je očkování nepovinné, tak je vlastně povinné II.j

Pro toho, kdo se cítí ohrožený, je jistě dobré, když se nechá očkovat. Proti tomu nic nemám a je to každého výběr, ale chci mít svobodu volby. Pokud má člověk nějaké imunitní látky a cítí se dobře, tak neshledávám v očkování smysl. Myslím, že když má někdo strach, tak očkování pro něj význam má, protože ten strach ovlivní jeho imunitní systém.

I když je očkování nepovinné, tak je vlastně povinné I.jp

Během toho koronaviru jsem si udělala kvalifikaci na pracovnici v sociálních službách a ještě na asistenta pedagoga. Teď jsem ve výběrovém řízení. Chtěla bych dělat v Ostrově nad Ohří v dětském domově. Čekám, jestli to vyjde nebo nevyjde. Já bych jako pracovník v sociálních službách na Karlovarsku práci sehnala, protože tam poptávka hlavně do domovů seniorů je, ale tím, že se nechci zatím nechat očkovat, tak tam nemůžu.

Mám dvě dospělé dcery, kterým je třicet dva a třicet let. Ta starší má UK, fakultu sociální. Je v Drážďanech a pracuje tam v sociálních službách. Mladší z dcer je v Praze, je inženýrka a dělá na personálním v České spořitelně.

Já miluji jízdu na kole a potom plavání, které mě taky hodně naplňuje. Velmi ráda navštěvuji různé kostely. Nedaleko máme německé město Waldsassen, kde je mimo jiné nádherná zahrada s ekofarmou a barokní klášter. Tohle všechno mi dělá radost.“